KOSTEL VE ZBÝŠOVĚ

Husitskou dobu kupodivu kostel přežil, ale za třicetileté války byla fara opuštěna a kostel zpustl. Teprve v roce 1857, za vlády mladého císaře Františka Josefa prvního, byla fara obnovena. Ale dlouho se netěšila, již v roce 1872 byla šindelová střecha zasažena bleskem a kostel do základů vyhořel. Majitel panství, kníže Schwarzenberg, si uvědomil, že panství musí mít důstojné sídlo farnosti, a proto přikázal svému staviteli, italskému architektovi Marchettimu, aby vypracoval plány na nový kostel. Marchetti pojal stavbu jako jednolodní kostel s příčnou lodí a polygonální apsidou a se štíhlou věží, a to ve slohu pseudorománském. To bylo v devatenáctém století zcela běžné, sakrální stavby byly většinou buď pseudorománské nebo pseudogotické, zatímco občanské stavby byly pseudorenesanční - jako třeba pražské Národní divadlo. Kostel připomíná svou  architekturou obdobné stavby v Rakousku. Kostel byl dostavěn v roce 1884 a slavnostně byl vysvěcen v roce 1885.

Poloha kostela výrazně ovlivnila urbanizmus celé obce. Benediktini
ze sázavského kláštera založili před rokem 1360 ve Zbýšově proboštství, a to s největší pravděpodobností právě při jižním průčelí kostela. Ostatně o tom a o historii navazujícího
poplužního dvora si můžete přečíst ve Zbýšovském zpravodaji číslo 3/2020.

Neuvěřitelnou shodou náhod téměř sto let po velkém požáru v roce 1872 hořelo v roce 1973 v kostele opět, zničen byl celý interiér včetně varhan. Jistě si na tento požár řada občanů vzpomíná, hasili zbýšovští hasiči! Varhany byly z roku 1885, nové postavila firma Organa v roce 1980. Opravy byly vlastně dokončeny až v roce 2009. Finance byly získávány i sbírkou, na kterou přispívali místní občané.

Projektu nového interiéru se po požáru ujali dva pražští architekti Miloš Mityska a Jaroslav Vokoun. Navrhli nové lavice, zpovědnice, okenní výplně, obětní stůl a kazatelnu. Jeho  kompozice je velmi zajímavá, mezi břevna velkého zlatého kříže jsou umístěny čtyři  čtvercové obrazy. Ty jsou inspirovány viděním svatého Jana na ostrově Pathmos a  schematicky představují hlavní atributy čtyř evangelistů. Autorem je ak. malíř Ludvík Kolek  z Brna. Jeho vize nám představuje ČLOVĚKA (ANDĚLA) – atribut svatého Matouše,  OKŘÍDLENÉHO LVA – atribut svatého Marka, OKŘÍDLENÉHO BÝKA – atribut svatého Lukáše  a ORLA – atribut svatého Jana. V kostele je také zajímavý obraz svatého Jana   Křtitele a barokní sousoší Snímání z kříže.

Národní památkový ústav si byl vědom významu  zbýšovského kostela Narození svatého Jana Křtitele a v roce 1987 ho prohlásil za kulturní  památku.

V současné době se koncipuje návrh na znak obce Zbýšov a bylo by jistě správné, aby právě kostel jako vzácná památka celého zbýšovska byl na znaku vyznačen. 

Zbýšovský kostel - kazatelna v období mezi požáry

Zbýšovský kostel - pravý boční oltář - 60. léta

Zbýšovský kostel - současný oltář

Článek uveřejněn ve Zpravodaji číslo 4/2020.

Autor: ing. arch. Jan Líman.