JAZYKOVĚDEC SVĚTOVÉHO VÝZNAMU - František Lorenc

Tady malý František vystudoval čtyři třídy místní školy. V 10 letech začal pěšky chodit do měšťanské školy v Čáslavi a následně na gymnázium. Svou každodenní pěší cestu si zpestřoval učením cizích jazyků. Svá gymnaziální studia dokončil v Kolíně. Na konci studia prokázal znalost všech slovanských jazyků, dále řečtiny, latiny a k tomu překládal z čínštiny a hebrejštiny, studoval původní aramejský jazyk (jazyk Ježíše Krista) a cikánský jazyk.  

Stejně jako se často stěhoval, tak měnil i zdroje své obživy. Postupně se věnoval žurnalistice, filozofii, esperantu (napsal nejvýznamnější českou učebnici esperanta). Stal se také neoficiálním redaktorem časopisu Omladina. Vzhledem k tomu, že inklinoval k anarchismu, tak aby rodině po politické stránce nepřinášel potíže, využil možnosti odstěhovat se do Brazílie.  V Brazílii se z počátku živil různými dělnickými profesemi, poté pracoval jako učitel a lidový léčitel. Pokračoval ve svém dobrodružném stylu života. V roce 1912 obdržel licenci jako praktický lékař a po jejím skončení léčil i zadarmo. Umírá 24. května 1957 v Porto Alegre (Brazílie).  

Tak jako se zachoval jeho rodný dům ve Zbyslavicích, tak se zachoval i dům ve Zbýšově. Najdete ho, když projdete od obecního úřadu k autobusové zastávce (u roubenky), zahnete doleva a pokračujete skoro až na konec ulice, tam najdete nenápadný přízemní domek se zahradou čp. 17. To je ten dům, kde před více než 120 lety bydlel František Lorenc. Dům bohužel není označen žádnou informační tabulí ani pamětní deskou, takže kromě domu samotného nic Františka Lorence ve Zbýšově nepřipomíná.

Autor: Roman Mičián

Zbýšovský zpravodaj č. 1/2020