Navigace

Obsah

Zbýšov

Zbýšov v Čechách, na rozdíl od obou moravských obcí stejného jména (Zbýšov u Brna a Zbýšov u Slavkova), leží na jihovýchodním okraji Středočeského kraje v mírně zvlněné krajině jižně od Čáslavi. Jeho bohatstvím je krásný, hluboký, jako jezero rozlehlý rybník, zpola lemovaný lesem uprostřed obce, a těsné obklopení obce smíšenými lesy, táhnoucími se vůkol téměř na všechny strany.

Katolický kostel Narození Sv. Jana Křtitele s farou a hřbitovem, křižovatka silnic rozbíhajících se na všechny strany, škola a další občanská vybavenost předurčují obec jako lokální centrum, i když sama je počtem obyvatel nesrovnatelně menší, než jiné obce podobného významu v okolí. Možnost koupání, lesy a čistý vzduch jsou ideálním prostředím pro rekreaci obyvatel z měst; v obci je mnohem více chat než rodinných domků a obytných budov.

Zbýšov, zprvu jako poplužní dvůr, později jako ves, má vlastní historie jen velmi málo. Jsa součástí chlumského panství, prožíval s ním dobré i zlé. Toho zlého bylo pravděpodobně více. O tom, co by každého současníka zajímalo, o způsobu života obyvatel obce v dávné minulosti, bohužel historických záznamů není. Stačí věděti velmi málo, abychom si učinili úsudek, který není dalek pravdy. Z několika slov zápisu učiněného při změně majitele v r. 1651 ...„dvůr poplužní Beyšovec řečený, při něm mlýn a ovčín, vše pusté a zruinované..." možno souditi, že dvůr zbýšovský a jeho obyvatele potkal koncem třicetileté války osud Chlumu, Komárova a Chvalovic: ze Švédy vyloupených a vypálených dědin prchali vesničané do lesů, kde útrapami, nemocemi a hladem hynuli. Také pozorně čtené různé zprávy gruntovních knih panství sedleckého z konce 18. a počátku 19. století nám mnoho ze současného života neosvětlují.

Ani historických a uměleckých památek obec nemá. A přece místo zvané dnes Horní Zbýšov (u kostela) bylo osídleno před více než 850 lety a zbýšovský kostelík se připomíná již v r. 1331. Jako kostel farní je jmenován v soupisu zpracovaném za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nepochopitelné neporozumění zavinilo, že po požáru kostela r. 1872 zničeno bylo mnoho, z čeho znalec byl by mohl vyčísti část minulosti.

Není historických památek, ale je tu staleté dílo poctivé lidské práce - mohutná hráz našeho rybníka, která již po půl tisíciletí vytrvale odolává nesmírnému tlaku sevřených vod. Kolik tisíc for násypu a kamene bylo třeba k její výstavbě a upevnění, kolik tisíců hodin odpracovaly tu mozolné dlaně našich předků z rozkazu svých pánů - bez odměny.

Zbýšov leží v od Čáslavi směrem na jih stoupající, mírně zvlněné krajině, v průměrné nadmořské výšce asi 400 m. 

Rybniční soustavu ve Zbýšovskě tvoří Velký Zbýšovský rybník, na něj navazuje Punčoška, Střevíček (vypuštěný) a Pilský. Velký Zbýšovský rybník je největší z nich (plocha hladiny asi 10 ha). 

Nejstaršími členy živoucí přírody Zbýšova jsou dva věkovité duby na jižním konci velké hráze rybníka, zasazené pravděpodobně při jeho založení ve druhé polovině 16. století. Jejich stáří bylo v r. 1920 odborníky památkového úřadu odhadnuto na 350 až 400 let. První z nich měřil v r. 1950 ve výši prsou 472 cm. Při měření objemu význačných stromů na Zbýšovsku v květnu 1994 měřil tento dub již 542 cm. Není však ze Zbýšovska dubem největším. Ostatní čtyři duby na velké zbýšovské hrázi měly obvod 501 cm, 283 cm, 300 cm a 424 cm (od jihu na sever) a pod hrází, podél její paty, vyrůstají další 4 nové, dosud mladé, ale již dosti mohutné duby, k nimž voda obnovené Punčošky ovšem nikdy nedosahuje. Nejmenší, prostřední dub na hrázi, byl již v r. 1994 vlivem vleklé choroby - grafiózy - velmi proschlý a nedával naději na další růst. Proto byl při údržbě těchto chráněných stromů na podzim r. 1995 skácen, podobný osud potkal i dub vedlejší, který byl 19. března 2016 pokácen, kvůli svému špatnému stavu způsobenému roztržením poloviny koruny. Pěkný dub vyrůstá na druhé, východní straně rybníka, naproti velké hrázi, má obvod 302 cm a tudíž jistě stáří dvou až tří století. Již dnes se tomu idylickému místu kolem říká U dubu. Na malé, severní hrázi Zbýšovského rybníka stojí dnes již 7 dubů. Další impozantní řada 7 dubů je vysázena ve Zbýšově při silnici na Chlum podél bývalé louky Na Forotě, později rekreačního tábora. Největší, krajní u vily Aninka (U Babičky), má obvod 327 cm. Všechny tyto duby patří k druhu dub (evropský) letní (Quercus robur). Aleje, osamělé řady i celé pásy lesa vysázené americkým dubem, pocházejí z 19. a počátku 20. století. Lípa svobody, zasazená učiteli a žáky zbýšovské školy v r. 1945 poblíž školní budovy, je ještě svými 55 lety mladice, má dnes obvod kmene 155 cm a o 7 let starší smuteční vrba na louce za školou, zasazená na paměť Mnichovské zrady, dnes připomíná už jen pařez. Druhým stromem svobody je lípa na návsi, byla vysazena v roce 1968.

 

Informace čerpány z www.zbysov.aspone.cz.