Navigace

Obsah

Damírov

Damírov je vzdálen asi 3 km západně od Zbýšova. Na pravé straně, při vjezdu do vsi stojí na kamenném podstavci socha sv. Jana Nepomuckého.

Většině z nás se jméno této vesnice vybaví v souvislosti se známou pověstí Damírovský poklad pojednávající o hradu a pokladu v něm, o rytíři Nemojovi, jeho synech Rackovi a Leškovi, věrných služebnících Benešovi a Bořitovi a paběnických loupežnících.

V historických dokumentech je zmiňována ves a dvůr Damírov náležející většinou k panství krchlebskému. Testamentem Ferdinanda Rabenhapa ze Suché (29. 5. 1675) jsou doloženy ves a dvůr Damírov, které byly připsány do užívání krchlebskému faráři. Byla zde zřízena fara a později i škola, čímž se velmi zvýšila prestiž obce. V posledních letech 18. století byla fara několikrát vykradena tehdy pověstným lupičem Kovaříkem a farář usiloval o přeložení. To se splnilo dekretem z roku 1800. Farář byl přeložen do Krchleb a poslední damírovský kaplan Matěj Pavlíček byl ustanoven expositou ve Zbýšově, kde mu byl přidělen i byt. V roce 1800 do Zbýšova přesídlila i škola. Tím se rozvoj vesnice pozastavil.

Přesto se v historických pramenech z roku 1848 píše, že zde byl 1 dvůr, 1 vinopalna, 31 domů a žilo zde 214 obyvatel. Domy byly většinou roubené, nebo zčásti zděné a kryté došky či šindelem. Silnice nebyla. Zamýšlená stavba z roku 1878 se nekonala. Lidé žili velmi chudě, pole měli většinou pronajaté od velkostatku, zemědělské práce se prováděly ručně. První mechanizace se objevila v roce 1885 v podobě mlátičky a žentouru u hospodáře Pavlíčka. Od roku 1900 se zemědělství poměrně rychle mechanizovalo. V r. 1901 se také postavila silnice od Krch. Lhoty a v letech 1905 a 1906 k Senetínu.

Obec byla několikrát těžce postižena požáry. To jistě přispělo k založení hasičského sboru a zakoupení čtyřkolové ruční stříkačky. O rok později v roce 1909 byla postavena hasičská zbrojnice.

Rozvoj vesnice přerušila 1. světová válka, do níž odešli skoro všichni muži (26). Nastala nouze, jakou si dnes nedovedeme představit. Válečné rekvizice byly neúprosné, za peněžní náhradu nebylo co koupit. Po vyhlášení republiky mnozí bezzemci získali půdu jakožto staropachtýři a situace se zlepšovala. V roce 1923 zde byla zřízena obecní knihovna a na návrh některých hospodářů byla k hasičské zbrojnici přistavěna obecní váha. Obětem Velké války byl v roce 1933 postaven kamenný památník. Z uvedených historických střípků je zřejmá pracovitost, houževnatost a činorodost našich předků, ačkoliv se potýkali s překážkami, které jsou pro nás těžko představitelné.

Do nedávné historie Damírova se zapsala havárie plynovodu. Stalo se 26. srpna 1996. Kolem 3. hodiny prořízlo ranní ticho ohlušující dunění, které se rozléhalo do všech stran několik kilometrů daleko. Příčinou byl prasklý svár na plynovém vedení, což způsobilo výbuch. Podle svědectví místních obyvatel byla zemina a kameny rozmetány do vzdálenosti až 200 m. Stromy blízkého lesa byly tlakovou vlnou ohnuty jako luky. Nejbližší domy měly popraskané zdi a výplně oken, ale nikdo nebyl zraněn. 

Kromě plynu má obec od roku 2017 i obecní vodovod. 

Současný Damírov má 15 trvale obydlených domů s 44 trvale bydlícími obyvateli. 15 usedlostí a 2 chaty slouží k rekreaci. V obci pracuje 22 členný sbor dobrovolných hasičů, který má smíšené družstvo žen a mužů. Obyvatelé se scházejí na pravidelných akcích. Na Velký pátek pořádají Dobývání damírovského hradu. Letos se uskutečnil už 2. ročník. 30. dubna se scházejí na „Reji čarodějnic“. Ke společenským událostem slouží obecní domek zvaný Pastouška.

Zvonička a památník Damírov

Socha sv. Jana Nepomuckého Damírov

Více fotografií ve Fotogalerii zde.