Navigace

Obsah

VEŘEJNÁ OBECNÍ KNIHOVNA VE ZBÝŠOVĚ

Typ: ostatní
čp. 58V následujícím článku si připomeneme výročí jedné zajímavé a dosud poměrně opomíjené instituce. Jedná se o knihovnu ve Zbýšově, která funguje již více než 100 let jen s pár přestávkami, za svou dlouhou historii knihovna vystřídala mnoho míst, a tak mi dovolte vám její stěhování po obci představit, pokud si pamatuje knihovnu ještě někde jinde, než popisuji dejte mi vědět.
Článek vznikl ve spolupráci se současnou knihovnicí Hanou Zmrhalovou, díky informacím od pana Ivana Vergnera a z vyprávění zbýšovských pamětníků.

Zákonná povinnost obcí zřídit vlastní knihovnu přišla se zákonem 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních. Zbýšov ovšem už tehdy knihovnu měl. Historie naší knihovny se totiž začíná psát již na konci devatenáctého století. Tehdy bychom knihovnu našli v budově školy. K založení knihovny přispěli nejen členové učitelského sboru, ale také tupadelský lékař MUDr. Štěpán Filip. Prvním knihovníkem byl tehdejší řídící učitel Ladislav Weiser.

Do prvních let nově vzniklé republiky se z knihovny mnoho nezachovalo, a tak se s platností již zmiňovaného zákona z roku 1919 muselo začít takřka od nuly. Zákon sice ustanovoval příspěvek na občana, ale při tehdejším počtu obyvatel by se s takovým příspěvkem knihovna dohromady nedala. Obecní úřad proto vyzval občany, aby každý dodal knihu dle svých možností. Při založení knihovny se tak sešlo celkem 156 knih, o deset let později vzrostl počet knih na 232 svazků. O rok později tedy v roce 1931 daroval Josef Vítek knihovně 1 000 svazků a 800 korun. Za peníze obec pořídila vybavení do nově opraveného obecního domku č. 25, kam se knihovna ze školy v roce 1937 přestěhovala.

Poté přišla německá okupace, mnoho knih se z nařízení okupantů muselo vyřadit, některé z nich se ovšem vrátili zpět po roce 1945. Další třídění knih proběhlo po únoru 1948. Z vyprávění pamětníků jsem se dozvěděl, že nějaký čas knihovna byla umístěna v Kovářově dnešní chatě Límanových s číslem evidenčním 1041.

Přišel rok 1955 a další stěhování na druhou stranu hráze do tehdejšího MNV v čp. 26, kde nejdřív knihovna byla v zasedací místnosti a poté se přestěhovala do jedné z kanceláří. Po restituci domu v roce 1991 se knihovna stěhuje do objektu po kancelářích JZD čp. 57, který záhy přebírá firma MILA TRADING. Obecní knihovna se tedy musela přestěhovat znovu tentokrát ovšem nejdále, a to do místností ve zdravotním středisku, kde je knihovna dodnes.

V knihovně se od jejího založení vystřídala i řada knihovníků tedy spíše knihovnic.  Historicky prvním knihovníkem byl již zmiňovaný Ladislav Weiser. Prvním knihovníkem obnovené knihovny byl mezi lety 1920 – 1926 Josef Knop, 1926 - 1927 Božena Ryšánová, 1927 – 1935 Josefa Kalačová, 1935 – 1938 Ema Bartoníčková, 1938 – 1941 Božena Mrkvičková, poté následovalo pětileté období bez knihovny, v roce 1946 – 1954 Jana
Polenská
, 1955 - 1960 Věra Zdeňková, 1961 - 1965 a 1973 - 1984 Alena Kalinová, 1965 -
1966 Zuzana Čapková, 1967 - 1973 Hana Kurfirstová, 1984 - 1988 Ivana Veselá, 1988 -
2019 Drahomíra Chadrabová, od roku 2020 Hana Zmrhalová.

čp. 25

čp. 25

 

čp. 26

čp. 26

 

čp. 57

čp. 57

 

čp. 58

čp. 58

č. ev. 1041

č. ev. 1041

 

škola ve Zbýšově

škola ve Zbýšově

 

Článek uveřejněn ve Zbýšovském zpravodaji č. 3/2020.

Autor: Roman Mičián


Vytvořeno: 7. 10. 2020
Poslední aktualizace: 14. 10. 2020 12:06
Autor: Ing. Jiřina Vosečková