VEŘEJNÁ OBECNÍ KNIHOVNA VE ZBÝŠOVĚ

Zákonná povinnost obcí zřídit vlastní knihovnu přišla se zákonem 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních. Zbýšov ovšem už tehdy knihovnu měl. Historie naší knihovny se totiž začíná psát již na konci devatenáctého století. Tehdy bychom knihovnu našli v budově školy. K založení knihovny přispěli nejen členové učitelského sboru, ale také tupadelský lékař MUDr. Štěpán Filip. Prvním knihovníkem byl tehdejší řídící učitel Ladislav Weiser.

Do prvních let nově vzniklé republiky se z knihovny mnoho nezachovalo, a tak se s platností již zmiňovaného zákona z roku 1919 muselo začít takřka od nuly. Zákon sice ustanovoval příspěvek na občana, ale při tehdejším počtu obyvatel by se s takovým příspěvkem knihovna dohromady nedala. Obecní úřad proto vyzval občany, aby každý dodal knihu dle svých možností. Při založení knihovny se tak sešlo celkem 156 knih, o deset let později vzrostl počet knih na 232 svazků. O rok později tedy v roce 1931 daroval Josef Vítek knihovně 1 000 svazků a 800 korun. Za peníze obec pořídila vybavení do nově opraveného obecního domku č. 25, kam se knihovna ze školy v roce 1937 přestěhovala.

Poté přišla německá okupace, mnoho knih se z nařízení okupantů muselo vyřadit, některé z nich se ovšem vrátili zpět po roce 1945. Další třídění knih proběhlo po únoru 1948. Z vyprávění pamětníků jsem se dozvěděl, že nějaký čas knihovna byla umístěna v Kovářově dnešní chatě Límanových s číslem evidenčním 1041.

Přišel rok 1955 a další stěhování na druhou stranu hráze do tehdejšího MNV v čp. 26, kde nejdřív knihovna byla v zasedací místnosti a poté se přestěhovala do jedné z kanceláří. Po restituci domu v roce 1991 se knihovna stěhuje do objektu po kancelářích JZD čp. 57, který záhy přebírá firma MILA TRADING. Obecní knihovna se tedy musela přestěhovat znovu tentokrát ovšem nejdále, a to do místností ve zdravotním středisku, kde je knihovna dodnes.

V knihovně se od jejího založení vystřídala i řada knihovníků tedy spíše knihovnic.  Historicky prvním knihovníkem byl již zmiňovaný Ladislav Weiser. Prvním knihovníkem obnovené knihovny byl mezi lety 1920 – 1926 Josef Knop, 1926 - 1927 Božena Ryšánová, 1927 – 1935 Josefa Kalačová, 1935 – 1938 Ema Bartoníčková, 1938 – 1941 Božena Mrkvičková, poté následovalo pětileté období bez knihovny, v roce 1946 – 1954 Jana
Polenská, 1955 - 1960 Věra Zdeňková, 1961 - 1965 a 1973 - 1984 Alena Kalinová, 1965 -
1966 Zuzana Čapková, 1967 - 1973 Hana Kurfirstová, 1984 - 1988 Ivana Veselá, 1988 -
2019 Drahomíra Chadrabová, od roku 2020 Hana Zmrhalová.

čp. 25

čp. 26

čp. 57

čp. 58

č. ev. 1041

škola ve Zbýšově

Článek uveřejněn ve Zbýšovském zpravodaji č. 3/2020.

Autor: Roman Mičián