Husitskou dobu kupodivu kostel přežil, ale za třicetileté války byla fara opuštěna a kostel zpustl. Teprve v roce 1857, za vlády mladého císaře Františka Josefa prvního, byla fara obnovena. Ale dlouho se netěšila, již v roce 1872 byla šindelová střecha zasažena bleskem a kostel do základů vyhořel. Majitel panství, kníže Schwarzenberg, si uvědomil, že panství musí mít důstojné sídlo farnosti, a proto přikázal svému staviteli, italskému architektovi Marchettimu, aby vypracoval plány na nový kostel. Marchetti pojal stavbu jako jednolodní kostel s příčnou lodí a polygonální apsidou a se štíhlou věží, a to ve slohu pseudorománském. To bylo v devatenáctém století zcela běžné, sakrální stavby byly většinou buď pseudorománské nebo pseudogotické, zatímco občanské stavby byly pseudorenesanční - jako třeba pražské Národní divadlo. Kostel připomíná svou architekturou obdobné stavby v Rakousku. Kostel byl dostavěn v roce 1884 a slavnostně byl vysvěcen v roce 1885.
Poloha kostela výrazně ovlivnila urbanizmus celé obce. Benediktini
ze sázavského kláštera založili před rokem 1360 ve Zbýšově proboštství, a to s největší pravděpodobností právě při jižním průčelí kostela. Ostatně o tom a o historii navazujícího
poplužního dvora si můžete přečíst ve Zbýšovském zpravodaji číslo 3/2020.
Neuvěřitelnou shodou náhod téměř sto let po velkém požáru v roce 1872 hořelo v roce 1973 v kostele opět, zničen byl celý interiér včetně varhan. Jistě si na tento požár řada občanů vzpomíná, hasili zbýšovští hasiči! Varhany byly z roku 1885, nové postavila firma Organa v roce 1980. Opravy byly vlastně dokončeny až v roce 2009. Finance byly získávány i sbírkou, na kterou přispívali místní občané.
Projektu nového interiéru se po požáru ujali dva pražští architekti Miloš Mityska a Jaroslav Vokoun. Navrhli nové lavice, zpovědnice, okenní výplně, obětní stůl a kazatelnu. Jeho kompozice je velmi zajímavá, mezi břevna velkého zlatého kříže jsou umístěny čtyři čtvercové obrazy. Ty jsou inspirovány viděním svatého Jana na ostrově Pathmos a schematicky představují hlavní atributy čtyř evangelistů. Autorem je ak. malíř Ludvík Kolek z Brna. Jeho vize nám představuje ČLOVĚKA (ANDĚLA) – atribut svatého Matouše, OKŘÍDLENÉHO LVA – atribut svatého Marka, OKŘÍDLENÉHO BÝKA – atribut svatého Lukáše a ORLA – atribut svatého Jana. V kostele je také zajímavý obraz svatého Jana Křtitele a barokní sousoší Snímání z kříže.
Národní památkový ústav si byl vědom významu zbýšovského kostela Narození svatého Jana Křtitele a v roce 1987 ho prohlásil za kulturní památku.
V současné době se koncipuje návrh na znak obce Zbýšov a bylo by jistě správné, aby právě kostel jako vzácná památka celého zbýšovska byl na znaku vyznačen.
Zbýšovský kostel - kazatelna v období mezi požáry
Zbýšovský kostel - pravý boční oltář - 60. léta
Zbýšovský kostel - současný oltář
Článek uveřejněn ve Zpravodaji číslo 4/2020.
Autor: ing. arch. Jan Líman.
Adresa
Obecní úřad Zbýšov
Zbýšov 30
285 65 Zbýšov v Čechách
Spojení
Tel.: 327 390 326
Mob.: 601 533 933
Email:
starosta@zbysovvcechach.cz
info@zbysovvcechach.cz
podatelna@zbysovvcechach.cz
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
30
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11 | 12 | 13 |
14 |
15
|
16 | 17 |
18
|
19 | 20 |
21 |
22
|
23 | 24 |
25
|
26 | 27 |
28 |
29
|
30 | 31 |
1
|
2 | 3 |