AKTUÁLNĚ

28. září je svátkem svatého Václava a vyhlášením dne české státnosti. Státním svátkem si dnes připomínáme smrt patrona českých zemí Svatého Václava.

Nepřipomínáme si však jen Svatého Václava, ale i ostatní panovníky, kteří nesli toto jméno. Mezi ně patřili Václav II., III. a IV. Český přemyslovský kníže Václav narodil roku 907 ve Stochově poblíž dnešního Kladna jako syn knížete Vratislava I. (mladšího syna knížete Bořivoje a kněžny Ludmily) z dynastie Přemyslovců a jeho ženy Drahomíry. Na trůn usedl Václav roku 924. Osmileté panování knížete znamenalo christianizaci Čech, což byl jediný způsob, jak stmelit tvořící se stát, zajistit jeho existenci a povznést ho kulturně a duchovně. Připomínalo se hlavně, že zbožný kníže Václav dal v zemi stavět kostely a povolal do země kněží ze všech křesťanských zemí. Dobré vztahy udržoval i se svým mladším bratrem Boleslavem. Trnem v oku začaly být však Václavovy politické postoje, především odklon od Bavorska a příklon k Sasku. Dne 28. září 935 se měl kníže Václav zúčastnit hostiny na oslavu křtu svého synovce Strachkvase. Návštěva se Václavovi ovšem stala osudnou, byl zabit svým bratrem Boleslavem. Václavova mírumilovnost, spravedlnost, oddanost a láska k lidem přispěla k tomu, že Václav začal být uctíván jako patron české země. Václav byl krátce po své smrti prohlášen za svatého. Svatováclavská tradice se stala ústředním motivem českého středověkého státu již v 10. st. a svého vrcholu dosáhla za Karla IV. Ostatky knížete Václava jsou uloženy na Pražském hradě v katedrále sv. Víta ve svatováclavské kapli.

Odkaz na video: zde